Jasmine

nemáte dost informací a někdo vás vede tam, kam byste v žádném případě jít nechtěli, kdyby vám ty informace dal předem, nedá vám je, protože vás chce zavést tam, kam nechcete a když to zjistíte, je už pozdě, protože všechno už se stalo a není cesty…

tak zvedněte oči k obloze, kde právě vychází první hvězda a dívejte se na barvy oblohy, která zvolna přecházejí modrá ve fialovou a tmavnou a tmavnou a tráva voní a něco ve vzduchu se tetelí blahem

Stín se protahoval, utíkal jsem do sakristie a tam jsem převrhl skříň, abych objevil tajnou chodbu, která se v temnotě svažuje a propadá do hlučného vodopádu, dva tulipány hozené do řeky tam plavaly v propletené touze, štěstěna nestálá jako ty a bůh…

za tvým plachým pohledem, kterého se mi nedostává, všude se díváš jak z rozhleden, vysoko na horách je jen modro, dobro a sláva a to nic tě naplní daleko víc Rozhodující je vlnit se po větru jak papírový drak co vidíš na místě rozhledny tak jako tak…

vysoká tráva urousaná fousatá jak stará dáma je to za náma nálezné zkuste na vrátnici ztráty si nechte pro sebe Duhový deštník vzlétl do výše sejdeme se v nebi, řekl jsi a otočil další list a listí stromů jemně zelené točilo se a padalo naproti…

Uprostřed prázdnin jsme přijeli ke známým, říkají, ale tady už je plno, tady vás ubytovat nemůžeme, ledaže...J. vzal starý rezavý klíč od hájenky, autem jsme dojeli doprostřed lesa, celkem odlehlé místo na táboření, chaloupka málo používaná, voda ve…

člověka poznáš v mezních situacích, chodili jsme do lomu opékat a hrát si na Lovce a bizony, J. vzal luk a šípy, které předtím vyrobil, běhali jsme po lese, děti ve dvojicích dostaly mapu a šly hledat poklad, na mapě byly vyznačené jen základní body…

Neschopný úředníček z malého města, který se marně snaží dostat do politiky, je tak ubohý, že komunikuje pouze přes děti.

Možnost jet někam daleko zahrnuje nové lidi, stromy, zvěř a všechno, co se hýbá směrem k nám a směrem od nás. Krajina přinese nový pohled na svět. Zeměkoule je tak maličká, že vidíme už za pár hodin úplně jiný svět. Můžeme jít do kostelíku na druhém…

Jak se pozná charakterní člověk, pozná se časem a to vždy, umře-li nezanechá oklamaného ani jednoho, nebude se někdo trápit nenadálým odhalením, protože vám zkrátka nic nezakrýval, nezůstanou po něm dluhy, lidé, co po něm smutní mají na něj jednu…