Jasmine

který ji zneužil, odkopl, ponížil a nožem pod krkem nakreslil šrám, poděkovala za vlídný a laskavý přístup

tak jako zhýčkané květy od srpna do srpna rozmazlené láskou, rozzářen pivem limonádou, tak nebezpečný věk, těšit se dopředu a nedívat se zpět, mráček se usmívá uhýbá člověku, a kousek blankytu, to modré nebe mi větev soumraku ¨nad tebou zaclonila

odloučený od žen připadal si jako bez energie, co malá hospůdka přinášela k pití? Jak špatným byl pro hospodu, jak dobrým pro svět. Ledový rampouch, řeky třpyt..pochybuji, že bys musel pít, zapíjíš žal zpitých a ztracených. Fádní alkohol a nebesa,…

Chodím na praxi do jedné školky, je to pěkná vilka v zahradě s okny plnými slunce a záclonkami pastelových barev, v této záplavě radosti se předjaří nestačí dívat, jaké je zrovna datum. Už už se barevnými sklíčky podívá na stromy a kytky a opět…

umí lítat...vždy má křídla, má víru a tou se neumírá

jako vše v přírodě šťastné a nekončící květiny ve váze rozhovor nad hořčicí a každý milovaný nejtajnějších cest odplouvá spící a ptáci nad hlavou všechno je jen zdání nevidět na shledanou neprosit o slitování

emociální výbuchy ohňostrojů a plachá zvěř prchá hledat perličku na dně kapsy děravého kabátu, neptat se slunce, jestli vyjde, vidět i ve tmě světlo zasněženého rybníka, střípek zrcátka