S přáteli na zahradě svého malého domku....u zahradního stolu, na kterém je překrásná váza růží a její voda a kapky vody a ty odlesky v korunách stromu, který tak příjemně ladí a svítí a leskne se, takové milé a otevřené odpoledne. Hranatý hrníček na kávu na podnose z minulého roku, který byl tak fascinující, v koutku zahrady si hrají děti s míčem, žádné ploty přinášejí ozvěnu lesa. Les nad námi mává a šumí svými větvemi.

 

Ta svoboda ráno jen tak hodit si kabát na ramena a ještě neučesaná vyběhnout do kopce kopretin na procházku s pejskem, kdy on jen tak poskakuje a zpívá si tu svou písničku o světě. 

A Kašpárek sedí pod stromem s kytarou a brnká si jen tak.

Za domem v malířském stojanu velké plátno a u něj Amálka. Docela malá Amálka s bílou zástěrou ohání se barvami neskutečna. A nahoře v podkroví Ilíček - při otevřeném okně s vůní akátů, které dopadají dovnitř - čte si knihu pod korunou z větví