Několik dní a nocí, kde není žádná cesta, jen řeka se pomalu kroutí až přijde k přehradě, kde přehrazena mizí. A tam jsme rozdělali oheň a pár dek a spacáků a všichni usnuli, dívala jsem se na ně, jak s průzračnou mlhou kolem očí spí. Oddychovali tiše, sráz pod námi a nekonečno, vše dívalo se dolů na řeku. Do skály ráno vyryjem naše monogramy a datum, kdy se tu jednou za spoustu a spoustu let zase sejdem.